Vážná onemocnění, kterými se můžeme nakazit od našich mazlíčků

1. Lymská borelióza
Jedním z nečastějších onemocnění způsobených klíšťaty se nenakazíme přímo od psa nebo od kočky, avšak pokud se parazit nezachytne na našich miláčcích, hledá si další oběť. Když nejsou pes nebo kočka chráněni příslušným přípravkem proti klíšťatům, mohou nám parazity přinést na srsti domů.

Lymská borelióza je přenášena klíštětem a způsobuje ji bakterie Borrelia burgdorferi. Střední Evropa patří mezi nejinfikovanější oblasti, proto je onemocnění i u nás časté. Klíšťata jsou nejaktivnější v období od května do listopadu, avšak patřičnou ochranu si musíme zajistit i v zimě, protože klíšťata mohou napadat i přes zimu. Poraďme se s veterinářem, který způsob – ochucené žvýkací tablety, kapky, nebo antiparazitní obojek – bude v našem případě nejlepší.


2. Toxoplazmóza
Toxoplazmóza, pro všechny savce nebezpečné onemocnění, je způsobena jednobuněčným parazitem Toxoplasma gondii. Vývoj nemoci je velmi složitý, k nákaze kočky a člověka může dojít více způsoby. Parazitóza zpravidla nezpůsobuje u zvířete nebo člověka s normálním imunitním systémem vážné příznaky (jen projevy chřipkového onemocnění), ba dokonce často probíhá bez příznaků. V případě snížené obranyschopnosti organismu však může patogen způsobit ložiskovou encefalitidu, zánět jater, potrat, v embryích vrozené vývojové anomálie, slepost.

Infekční stádia Toxoplasmy se nacházejí pouze ve výkalech koček. Stejně jako většina zvířat, ani kočky neonemocní vážně. Po uplynutí jednoho týdne už v jejich výkalech nelze nalézt ani infekční vajíčka. Oocysty v trusu však v okolním prostředí přežívají v infekčním stavu až několik let. Tak například může onemocnět dítě hrající si na pískovišti, když si dá neumytou ruku do úst. Nebezpečná je také neumytá zelenina, ovoce pěstované na zemi a syrové maso. Stolice venkovních, lovících koček může být často infikovaná, k nákaze od koček chovaných v bytě dochází jen zcela ojediněle.


3. Poruchy orgánů způsobené vnitřními parazity
Tasemnice
Ploché tasemnice, zdržující se v tenkém střevě psů, jsou pro člověka nejvíc nebezpečné. Larvy přežívají v játrech, případně v mozku nebo i v plících člověka, kde způsobují vážné problémy ve fungování těchto orgánů. Tasemnicemi se můžeme nakazit především hlazením hlavy zvířete. Je to velmi nebezpečné hlavně v případě malých dětí, u kterých dochází k žaludečním a střevním potížím, vstřebáváním toxických látek vylučovaných červy i k mírnějším neurologickým příznakům.

Tasemnice potřebuje ke svému vývoji mezihostitele. Stolicí psa se články tasemnice dostanou do vnějšího prostředí, tam do bleších larev a uvnitř se z nich vyvíjejí infekční larvy tasemnice. Ohroženi jsou hlavně psi žijící na venkově, kteří se častěji dostávají do styku s infikovanými hlodavci, ovcemi nebo divokou zvěří. Z hlediska veřejného zdraví je nejvýznamnější tasemnicí malý tříčlenný červ, ze kterého se v játrech nebo plících člověka vyvine tasemnice Echinococcus multilocularis. Psi se nakazí především požitím syrových vepřových jater, proto jim je nepodávejme jako krmivo.

Hlístice/škrkavky
Mezi hlísticemi je nebezpečným druhem Toxocara, dorůstající se délky 6-8 centimetrů, kterým se štěně nakazí ještě jako embryo v těle matky, nebo z mateřského mléka. Zdrojem nákazy může být kromě toho také stolice matky a štěňat ze stejného vrhu. Tento parazit může způsobit i zánět plic končící smrtí. Přítomnost parazitů mohou ve věku 2-3 týdnů prozrazovat zažívací potíže, avšak následkem toxinů vylučovaných červy může docházet i k neurologickým příznakům. Dospělá zvířata jsou mnohem odolnější.

Hlístice jsou nebezpečné i pro člověka: můžeme se nakazit především při hlazení psa, což je obzvlášť nebezpečné u malých dětí, kde se velká část hlístic dostane do mozku, případně do očí. Mohou způsobit zhoršení zraku, ve vážnějších případech i slepost. Když pozorujeme přetrvávající kašel a není zjištěna alergie nebo jiné onemocnění, mějme na zřeteli možnost nákazy larvami hlístic, protože při vniknutí do plic mohou tyto příznaky způsobovat.

Proti vnitřním parazitům je nejlepší zbraní pravidelné odborné odčervení a ochrana proti blechám, podílejících se na jejich rozmnožování.