Separační úzkost u psa a jak jí předcházet

Péče o psa nám také pomáhá udržovat pravidelný denní režim a tím i dojem normálního života, ať už se děje cokoli.

Psi jsou od přírody společenští tvorové a nic je netěší víc, než mít své páníčky celé dny a noci jen pro sebe. Ale co až se jednou vrátíme do škol a do zaměstnání? Jak si naši psi poradí s návratem do normálních kolejí, kdy budou zase trávit dlouhé hodiny o samotě? Pro řadu z nich to bude zásadní životní změna a dokonce i u psů, kteří nikdy dřív separační úzkostí netrpěli, se může projevit silný stres a problémy s chováním.

Naštěstí existují způsoby, jak jim dodat pocit jistoty a dokonce zlepšit kvalitu života – a začít můžete už teď.

Jak uklidnit psa s úzkostí? Naučte ho, jak se zklidnit!

Aby se váš pes cítil sám doma příjemně, bude potřebovat správné „samostatné návyky“. Začněte je nacvičovat včas a v budoucnu jistě nebudete litovat.

Schopnost zklidnit se můžete se psem trénovat například takto:

• Uvažte psa lehkým vodítkem ke stabilnímu předmětu a poodejděte o několik metrů. Na zabavení mu nabídněte hračku naplněnou pamlsky. Toto cvičení opakujte alespoň pětkrát denně na 5–10 minut. Až si pes zvykne a bude klidnější, začněte vzdálenost mezi vámi prodlužovat. Nakonec by měl zvládnout i váš odchod do jiné místnosti.
• Pokud je váš pes zvyklý na kotec, několikrát denně ho do něj na chvíli odložte. Odložení příliš neprotahujte a pejskovi vždy dejte dovnitř hračku plněnou pamlsky, aby se měl čím zaměstnat.
• Máte doma kotec, ale zatím ho nepoužíváte? Začněte na něj pejska navykat: v kotci mu podávejte krmení, přeneste sem hračky a rozsypejte pamlsky. Až si zvykne do kotce zalézat a odpočívat tu, můžete začít trénovat krátká odloučení, pro začátek ve vaší blízkosti.
• Pokud máte rádi procházky či sportování v přírodě, zkuste chodit alespoň jednou denně ven sami, bez psa. Nebo můžete jen nacvičovat odchody a příchody domů.
• Navykněte psa na aspoň jedno denní zdřímnutí bez vaší blízkosti. Tento krátký odpočinek může strávit v kotci či ohrádce, v jiné místnosti nebo za dětskou zábranou.

Zajistěte pravidelný režim

Předvídatelnost uklidňuje lidi i psy! Ať už jste doma, nebo odcházíte do práce, stále stejný denní režim je pro psí nervy balzám. Pro úzkostné psy to platí dvojnásob.

Zkuste zavést pravidelný denní program, který vašemu pejskovi napoví, kdy očekávat vaši pozornost (tedy krmení, pohyb, hry, venčení a výcvik). Stejně pravidelné by měly být i hodiny, kdy se mu naopak věnovat nebudete a kdy si bude hrát sám se svými hračkami nebo odpočívat. Tyto samostatné chvíle směřujte na dobu, kterou normálně trávíte v práci.

Tělesné i duševní zaměstnání

Když se věnujete svému psovi – ať už při hraní, sportu, výcviku nebo venčení – věnujte se mu naplno. Tyto společné aktivity by měly být pravidelné a pro vašeho chlupáče natolik vytěžující, aby měl po jejich skončení chuť nějakou dobu klidně odpočívat.

Chvilky intenzivního hraní a pohybu si naplánujte také před každým vaším odchodem nebo časovým úsekem, který má pejsek trávit o samotě. Pomůžete mu tím vybít přebytečnou energii a unavit se, takže bude o samotě klidnější.

Určete místo pro odpočinek

Naučte pejska odpočívat nebo si o samotě hrát s hračkami na vyhrazeném místě. Toto místo pro něj bude bezpečným stanovištěm, kde se dokáže uklidnit i tehdy, když nebudete doma. Zpočátku ho můžete na vybrané místo nalákat pomocí pamlsků a pobyt postupně prodlužovat. Ideálně by se mělo „odpočinkové místo“ stát pevným bodem vašeho denního rozvrhu a pes by si měl zvyknout sem chodit relaxovat nebo si samostatně hrát s hračkou po každé společné aktivitě. Pobyt na odpočinkovém místě můžete odměňovat pamlsky a různě ho pejskovi zpříjemnit – třeba pohodlným pelíškem, přehráváním hudby nebo kusem oblečení nasáklým vaším pachem.

Protipodmiňování (counterconditioning)

Lehká separační úzkost u psa se dá odstranit pomocí tzv. protipodmiňování. Pomocí této metody se vystrašená či úzkostná reakce vašeho psa nahrazuje reakcí klidnou. Pes se tak postupně naučí, že to, čeho se bojí – tedy váš odchod – mu vlastně přinese něco dobrého. V případě separační úzkosti je to většinou něco dobrého k jídlu. Pro vytvoření souvislosti mezi samotou a pochoutkami nabídněte pejskovi při odchodu hračku naplněnou pamlskem, například nízkotučným žervé, arašídovým máslem nebo mraženým banánem. Dolování pochoutky ho zabaví nejméně na 20 až 30 minut, což bohatě stačí k úplnému zklidnění a spokojenosti. Při návratu nezapomeňte zbylé dobroty odebrat, aby si je chlupáč spojoval jen s vašimi odchody.

Tento postup však pomáhá jen proti mírné separační úzkosti. Psi, kteří trpí těžkou úzkostí, obvykle nechtějí jíst vůbec.

Těžká separační úzkost

V závažnějších případech separační úzkosti musí být i trénink komplexnější. Nervózní pes si musí na samotu postupně zvyknout pomocí série krátkých odloučení, která se budou postupně prodlužovat. Tento proces se nazývá „desenzibilizace s protipodmiňováním“. Provádějte ho pokud možno pod dohledem školeného, zkušeného trenéra – v opačném případě může snadno selhat a zanechat psa ještě vyděšenějšího a vystresovanějšího než předtím.

Úzkostné příznaky

Pokud máte podezření, že váš čtyřnohý přítel trpí (jakkoli závažnou) separační úzkostí, sledujte u něj následující projevy:

• Močení/kálení v bytě. Někteří psi mívají sami doma „nehody“. Pokud se ovšem nehody stávají v přítomnosti lidí, příčina bude pravděpodobně jinde než v separační úzkosti.
• Štěkání/vytí. Mnoho psů dává svou nespokojenost se samotou hlasitě najevo. Toto štěkání a vytí trvá značně dlouho a spouští ho odchod páníčka.
• Okusování/hrabání/ničení. Část psů v úzkosti ničí vybavení bytu, kouše veřeje či boty nebo hrabe u dveří a v předsíni. Přitom si dokážou i ublížit – zlomit si zub nebo dráp či poškrábat a pořezat tlapky.
• Útěky. Pes trpící separační úzkostí se může snažit z místa, kde je ponechán o samotě, utéct. Pokud se při tom pokouší podhrabat či prokousat dveře nebo plot, může si polámat zuby a drápy.
• Pobíhání. Někteří psi přecházejí či pobíhají po bytě ve stále stejném vzorci. Můžou například běhat v kruzích či tam a zpátky mezi dvěma body.

Pamatujte, že všechny tyto projevy se mohou vyskytovat i z jiných příčin. Pokud jsou ale příznakem separační úzkosti, zpravidla k nim nedochází v přítomnosti lidí.

A nezapomeňte…

Úzkostné chování vašeho psa není neposlušnost ani zlomyslnost. Pokud si u něj všimnete příznaků separační úzkosti, myslete na to, že je právě velmi rozrušený a snaží se vyrovnat se stresem. Proto ho za tyto projevy nekárejte a netrestejte – tím můžete jeho rozrušení jen prohloubit a celý problém ještě zhoršit.

Váš čtyřnohý společník vám pomohl překonat dobu, kdy jste museli být zavření doma – pomozte mu teď vy překonat dobu, kdy budete muset zase odejít.