Problémy venkovních koček – 5+1 onemocnění koček, kterým lze předcházet

Nákaza infekčním onemocněním hrozí kočkám nejčastěji při nočních dobrodružstvích, vzájemných soubojích a v případě páření. Ale i klidné kočky, které ani neopouštějí bezpečí vlastní zahrady, se mohou snadno nakazit od cizích potulných koček.

1. Kočičí rýma
Kočky se vzájemně infikují bezprostředním kontaktem, slinami nebo výměšky z dýchacích cest. Inkubační doba je velmi krátká, někdy pouze 1 až 2 dny. Nemocné kočky nechtějí přijímat potravu, jsou netečné, výrazně sliní, kýchají, přidává se slzení očí a výtok z nozder. V závažnějších případech se na sliznici v ústní dutině mohou vytvářet vředy. Bolest způsobená vředy je důvodem, proč kočky nechtějí přijímat potravu ani vodu, což může vést až k dehydrataci a celkovému oslabení organismu. Jako komplikace se může objevit i zápal plic. Doporučovanou ochranou proti onemocnění je v tomto případě prevence formou očkování.

2. Kočičí virová leukémie
Toto onemocnění postihuje nejčastěji kočky ve věku 2 až 4 let, velmi často se objevuje u kocourů pohybujících se venku, avšak jen část infikovaných zvířat vykazuje klinické příznaky. Infekce se mezi zvířaty šíří kontaktem se slinami, krví a sekretem z nozder, především v případě, když se kočky vzájemně poperou. Inkubační doba je 4 až 6 týdnů. Virus se nejprve šíří v lymfatických tkáních krku, na krčních mandlích a v okolních lymfatických uzlinách. Později zvíře výrazně ztrácí na tělesné hmotnosti, neustále kolísá jeho kondice a můžeme pozorovat i příznaky jiných doprovodných infekčních onemocnění. V jiných případech může inkubační doba trvat i několik let a viry se mohou v oslabeném organismu rozšířit náhle. Tuto chorobu nelze léčit, řešením je jen preventivní očkování. Je důležité vědět, že o tuto vakcínu veterináře je většinou potřeba zvlášť požádat.

3. Virová imunodeficience koček (FIV)
Onemocnění nazývané také kočičí AIDS je nebezpečné jen pro kočky, na člověka není přenosné. Nákaza se šíří především pokousáním, a proto jsou nejvíce ohroženy venkovní kočky a peroucí se kocouři. Inkubační doba může trvat 4 až 6 let, kdy se pomalu oslabuje imunitní systém kočky a zhoršuje se její zdravotní stav. Toto onemocnění je nevyléčitelné, po určitou dobu lze dosáhnout jen zlepšení kvality života. Nejlepším způsobem prevence je kastrace kočky, čímž se předchází případům možného pokousání a toulání.

4. Kočičí panleukopenie (Infekční zánět žaludku a střev způsobený parvoviry)
Díky očkování se toto onemocnění naštěstí objevuje již jen vzácně. Neočkované komunity koček však i nadále představují riziko možné infekce. Velmi odolné parvoviry se prostřednictvím výkalů a jiných tělních výměšků šíří velmi rychle a dlouhodobě. Nákaza se šíří přímým kontaktem s kočkami, ale také nepřímou cestou prostřednictvím kontaminovaných předmětů. Inkubační doba je 4 až 5 dnů. V akutních případech je typickým příznakem náhle nastupující skleslost, vysoká horečka, časté zvracení a později i průjem, v důsledku čehož může docházet k závažné dehydrataci organismu. Mladé kočky mohou v případě akutního onemocnění uhynout. Toto onemocnění je bohužel navzdory odbornému ošetření mnohdy fatální. Řešením je včasná aplikace vakcíny a následně pravidelné přeočkování.

5. Vzteklina
Velmi nebezpečné a neléčitelné onemocnění ohrožuje i lidský život, a proto je v oblastech, kde se virus vztekliny vyskytuje očkování důležité. onemocnění vzteklinou má pro kočku smrtelné následky. Nákaza se díky očkování koček a psů v městském prostředí v současnosti v ČR nevyskytuje, ale nákaza způsobená pokousáním od jiných druhů zvířat není zcela vyloučena. Varovným signálem může být, že doposud povahově klidná kočka napadá člověka a náhle se změní její chování.

V České republice se vyskytla vzteklina naposledy v roce 2002 u divoké lišky a od roku 2004 je mezinárodním úřadem pro nákazy (OIE) považována za zemi vztekliny prostou. Nicméně očkování je doporučitelné zejména v příhraničních oblastech Polska a je povinné pro cestování do zahraničí.

+1. Onemocnění způsobená parazity
Ještě větší nebezpečí, než noční dobrodružství znamenají pro kočky vycházející pravidelně ven blechy a klíšťata, která jsou – při absenci prevence – původcem mnoha onemocnění.

Záněty kůže a alergie na bleší kousnutí způsobené blechami představují nebezpečí nejenom pro venkovní kočky, ale i pro kočky žijící v bytě. S e zablešením se v důsledku rychlého množení populace blech bojuje těžko a nutná opatření se musejí provést v celé domácnosti. Místo zaručených „babských rad“ se obraťte raději ihned na veterináře, vhodnou prevencí jsou například přípravky typu spot-on.

Venkovní kočky se často zatoulají na místa s výskytem klíšťat. Tento parazit si hledá místo zpravidla na tlamičce a na hlavě kočky a může putovat z jedné kočky na druhou. Oproti psům napadá lymská borelióza kočky jen vzácně, ale výskyt infekční anémie podobné babezióze psů – nazývané haemobartonelóza – je možný. Bakterie přenášené infikovanými klíšťaty na kočky parazitují na červených krvinkách. Charakteristickými příznaky onemocnění je oslabení organismu, nechutenství a horečka, léčba je založená na antibioticích, v závažnějších případech je nutná transfuze krve.