Jak zvyšující se teploty ovlivňují riziko výskytu klíšťat, blech a jiných parazitů ve vašem okolí?

Co byste měli vědět a jak reagovat 

Všichni jsme si všimli, že zimy se zkracují, jaro přichází dříve a léto je stále teplejší.

Tyto změny mají velký vliv na nás samotné, ovlivňují však i parazity, kteří mohou ohrožovat zdraví našich domácích mazlíčků.

Proč se klíšťatům a jiným parazitům napadajícím psy a kočky dnes tolik daří?

Parazité, jako jsou klíšťata, blechy a komáři, jsou tzv. vektory (tj. přenašeči) různých chorob.

Jinými slovy, kousnutím infikovaného zvířete se parazit nakazí a následně přenese nemoc na dalšího hostitele. 

Další informace o vektorech najdete v tomto krátkém videu.

Parazité se bez cizí pomoci nemohou přesunovat na velké vzdálenosti, mohou však i stovky kilometrů cestovat „stopem“, a to v srsti zvířat nebo na lidském těle.

Dříve jejich šíření omezovaly environmentální faktory. Tito parazité obvykle upřednostňují teplé a vlhké prostředí a v chladném počasí jsou méně aktivní nebo dokonce uhynou. 

V důsledku globálního oteplování jsou však tato stvoření v současnosti aktivní po celý rok, a to dokonce i v částech roku, které byly dříve považovány za velmi chladné.

Navíc dokážou přežít i v nových oblastech, a to i tam, kde dříve přežívali jen výjimečně.

Odborník na zdraví společenských zvířat Fernando Fariñas k tomuto trendu poznamenává:

„Zvyšování teploty a vlhkosti vzduchu výrazně ovlivní nárůst výskytu onemocnění přenášených vektory.“

Chcete se dozvědět více o šíření různých typů vektorů?

Klíšťata nejsou jen sezónní hrozbou   

Klíšťata jsou pavoukovci a jako taková jsou příbuzná s pavouky. Klíště může být drobné jako drobounké semínko, ale i velké jako fazole. K dokončení životního cyklu potřebuje krev hostitelského organismu. 

Klíšťata přenášejí různé choroby včetně babeziózy, anaplazmózy a ehrlichiózy. Každá z těchto chorob může vážně ohrozit zdraví domácích mazlíčků a v některých případech i způsobit smrt. 

V minulosti odborníci používali výraz „sezóna klíšťat“, kterým označovali teplou část roku, kdy klíšťata prospívají. Dnes jsou však podzim a zima mírnější a jaro přichází dříve – klíšťata jsou tedy aktivní po celý rok.

Mrazy, které by za normálních okolností sezónu klíšťat ukončily, přichází v chladnějších oblastech později a končí dříve. Zároveň se posunula přirozená hranice výskytu klíšťat – mnohým exotickým druhům se dnes daří v severní Evropě, tj. v zemích, ve kterých jsme si je dříve nedokázali představit.

V rakouských Alpách se klíšťata vyskytují v nadmořské výšce více než 2000 metrů nad mořem. Odborníci se domnívají, že vertikální rozšíření je důsledkem menší sněhové pokrývky a přítomnosti hustší vegetace, která umožňuje rozšíření volně žijících hostitelů, jako jsou jeleni.¹

Flebotomové se šíří na sever

Flebotomové jsou bodavý hmyz podobný komárům. Stejně jako klíšťata mohou přenášet řadu nemocí, zejména leishmaniózu, která může u zvířat způsobit poškození kůže, vypadávání srsti a dokonce i selhání orgánů.

Flebotomové jsou rozšířeni po celém Středomoří, kde jsou aktivní celoročně. V poslední době se však objevují zprávy o jejich výskytu v Německu a v dalších severněji položených zemích Evropy.

Kromě toho, že se flebotomové šíří dál na sever, daří se jim i ve vyšších nadmořských výškách. V současné době je najdeme i ve výšce více než 1000 metrů nad mořem. 

Při nedostatečně silné sněhové pokrývce mohou larvy flebotomů přežít zimu v půdě, což představuje ještě vyšší riziko pro domácí mazlíčky a ostatní zvířata.

Komáři doletí dál a výš

Komáři jsou známými přenašeči malárie na člověka. Různé choroby však mohou přenášet i na naše domácí mazlíčky – zejména dirofilariózu, která může vést k nebezpečnému hromadění parazitů v orgánech hostitele.

V Evropě bylo zaznamenáno několik druhů komárů a nedávno se objevil nový nebezpečný druh – asijský komár tygrovaný.

Tento hmyz pochází z tropických oblastí, kvůli oteplování klimatu se však dnes vyskytuje v celé Evropě, dokonce i v některých severněji položených zemích, např. v Nizozemsku.

Vydatné deště – další důsledek změny životního prostředí – způsobují záplavy, které vytvářejí ideální prostředí pro rozmnožování komárů.

Co můžeme udělat my?

To nejdůležitější, co můžeme jako majitelé zvířat udělat, je vytvořit ve spolupráci s veterinářem celoroční program ochrany našich mazlíčků. Veterinář nám poskytne odborné rady, zohledňující konkrétní charakteristiky zvířete a také způsob života celé rodiny.

Odbornou pomoc bychom však měli neustále doplňovat vlastním vzděláváním v oblasti šíření parazitů a ochrany domácích zvířat před touto hrozbou.

Zdroje:

1. Medlock, J. M., Hansford, K. M., Bormane, A., Derdakova, M., Estrada-Peña, A., George, J. C., Golovljova, I., Jaenson, T. G. T., Jensen, J. K., Jensen, P. M., Kazimirova, M., Oteo J. A., Papa, A., Pfister, K., Plantard, O., Randolph, S. E., Rizzoli, A., Santos-Silva, M. M., Sprong, H., … , & Van Bortel, W. (2013). Driving forces for changes in geographical distribution of Ixodes ricinus ticks in Europe. Parasites & Vectors, 6(1), 1-11. https://doi.org/10.1186/1756-3305-6-1