Atopická dermatitida.

Skutečnost, že se u konkrétního zvířete rozvine alergická reakce, nemá jednoznačný důvod. S největší pravděpodobností se na projevech onemocnění podílejí faktory dědičnosti i prostředí.

Atopická dermatitida je převážně genetického původu a vyskytuje se často u konkrétních plemen psů. V současné době se má za to, že atopická dermatitida je formou kontaktní alergie, kterou způsobuje pronikání alergenu (např. pyl, spory hub a plísní, roztoči atd.) kůží. U psů se první příznaky atopické dermatitidy objevují nejčastěji mezi 6 měsíci až 3 lety věku, je možné ji však diagnostikovat i u starších psů, u nichž mohly být v nižším věku méně viditelné. Mezi plemena nejčastěji postižená atopickou dermatitidou patří: West Highland White teriér, boxer, anglický buldok, dalmatin, francouzský buldoček, labradorský retrívr a mops. Atopická dermatitida může být buď sezónní, anebo se její symptomy objevují celoročně.

Hlavním příznakem atopické dermatitidy je svědění. Objevuje se ve velmi specifických oblastech, jako je čenich, vnitřní strany boltců, tlapy (hlavně mezi prsty), slabiny a podpažní jamky. Pes si bude pravděpodobně častěji třít hlavu o podlahu nebo nábytek, olizovat nebo dokonce kousat si tlapy a třepat hlavou. V závislosti na postupu onemocnění je možné pozorovat následující kožní symptomy: zarudlá kůže, krusty, škrábance, alopecie v důsledku vykousávání srsti. V těžkých případech mají pacienti na kůži oblasti hnisavého zánětu. Pokud není onemocnění podchyceno včas, může se rozvinout hluboká bakteriální nebo plísňová kožní infekce. Přítomnost atopické dermatitidy můžeme potvrdit podle typické anamnézy a klinických příznaků a po vyloučení ostatních příčin způsobujících kožní problémy jako jsou alergie na bleší kousnutí, potravní alergie či dermatofytózy..

Majitelé psů s atopickou dermatitidou musí o své zvíře neustále a celoživotně pečovat.
Díky správné diagnóze a léčbě může pes opět dosáhnoutdobré kvality života. To je ovšem podmíněno striktním dodržováním postupů stanovených veterinářem a akceptováním faktu, že onemocnění se může kdykoliv vrátit.

Alergen vyvolávající atopickou dermatitidu většinou bohužel není možné odstranit z prostředí, kde pes žije. Pokud je alergie sezónní, léčbu je nutné zahájit při výskytu prvních symptomů, aby se onemocnění nezhoršovalo. V případě celoroční atopické dermatitidy je často nezbytná komplexní léčba. Po identifikaci alergenu je možné zahájit desenzibilizační léčbu, která spočívá v tom, že zvíře je vystavováno malým dávkám alergenu s cílem stabilizovat jeho imunitní reakci. Desenzibilizace je podmíněna několika faktory a veterinář se může rozhodnout pro její použití jedině při splnění příslušných podmínek. Během desenzibilizace je zvíře vystavováno působení alergenu v pravidelných intervalech, aby se organismus mohl „naučit“ akceptovat alergen bez vyvolání reakce. Tento typ léčby je otázkou delšího časového období a je velmi zdlouhavý. Rychlým a účinným řešením je orální podání glukokortikoidů. Rozhodnutí, zda nasadit léky, je na veterináři, neboť jedině on může zvolit typ a dávku vhodného přípravku. Veterinář bude požadovat, aby majitel o psa trvale pečoval a aby jej důsledně pozoroval. Doporučí také další způsoby léčby, které umožní postupné snižování dávky glukokortikoidů.