O kočičích smyslech bez nesmyslů

Vaše domácí kočička pochází z velké a starobylé rodiny kočkovitých šelem. Oproti psům, kteří byli domestikováni už před 30 000 lety, trvá tradice koček jako lidských společníků poměrně krátce, jen několik tisíc let. A i když dnešní kočičí mazlíčci nepotřebují pro obživu lovit tak, jako jejich předkové, stále jim zůstaly citlivé a přesné smysly dokonalého predátora.

Kočka a sluch

Lidé se často zajímají, jestli mají kočky dobrý sluch. Pravda je taková, že v nižších frekvencích jsou na tom podobně jako my, zatímco v rozeznávání vyšších frekvencí na ně nemají ani psi. 

Kočičí uši jsou dokonalé malé satelity, které se díky svalům ušního boltce dokážou otáčet až o 180 stupňů. Na rozdíl od člověka s pouhými 6 svaly má kočka v ušních boltcích 32 různých svalů, což jí umožňuje nezávisle natáčet každé ucho jiným směrem. Kočky také dokážou odhadnout podle zvuku polohu jeho zdroje (obvykle kořisti) a rozlišovat mezi zvuky.

Kočka zachytí větší rozsah vysokých frekvencí než člověk i pes. Podle intervalu mezi okamžiky, kdy zvuk doputuje do jednoho a do druhého ucha umí rozeznat, odkud zvuk přichází, a vnímá i jeho intenzitu. Díky schopnosti slyšet extrémně tiché a vysoké zvuky jí neunikne ani to nejmenší písknutí myši, ukrývající se v díře pod zemí!

Máme-li doma kočku, měli bychom na její citlivý sluch brát ohled. Pískání konvice s vařící vodou, hučení počítače i jiné běžné, každodenní zvuky jsou pro jejich hebké uši mnohem intenzivnější než pro naše. Starším kočkám nicméně může sluch zeslábnout stejně, jako se to děje u starých lidí. U kočičích seniorů dokonce není vzácné ani úplně ohluchnutí. Pokud máte na ztrátu sluchu podezření u své kočky, raději se poraďte se svým veterinářem. 

Kočka a zrak

Odedávna se věřilo, že kočky mají něco jako superzrak a že vidí ve tmě. Ale jak jsou na tom se zrakem doopravdy? Možná vás překvapí, že jejich vidění je desetkrát méně ostré než naše. V čem naopak většinu savců překonají je jejich schopnost vidět při nedostatku světla. V zadní části jejich oka se nachází odrazivá vrstva zvaná tapetum lucidum, která kočkám umožňuje ovlivnit množství světla dopadající na sítnici a v případě potřeby – tedy obzvlášť za šera – ho zvýšit. Tato reflexní vrstva je také důvodem, proč kočce strašidelně září oči, když na ni v noci posvítíte. Za šera tedy mají kočky výhodu, ale v úplné tmě nevidí o nic lépe než my. 

Velikost kočičího oka a jeho umístění na hlavě je ideální pro přesný odhad vzdálenosti (například kořisti). K odhalení kořisti je ideálně uzpůsobená i jejich rohovka, která se skládá z obrovského množství receptorů pro zachycení pohybu. 

Vidí kočky barevně?

Také si někdy říkáte, co kočky vidí a v jakých barvách? Dlouho jsme se domnívali, že kočky barvy nevidí, a do dnešního dne o tom nepanuje úplná shoda. Z některých studií vyplývá, že kočky barvy možná rozlišují – ovšem až na červenou, kterou nedokážou rozeznat vůbec. Tak či tak, barvy zřejmě nehrají v kočičím životě žádnou významnou roli.

Kočka a čich

Co se týká čichu, ten je u koček v okamžiku, kdy dosáhnou dospělosti, perfektně vyvinutý. Ve srovnání s mimořádnými schopnostmi psího čenichu jeho sláva sice poněkud bledne, ale i tak je čich kočky mnohem lepší, než jakým jsme vybaveni my. Oproti lidskému nosu v sobě maličký kočičí čumáček ukrývá desetkrát větší povrch pro detekci pachů. Kočkám tento vyvinutý smysl neslouží ani tak k lovu, jako spíš k získávání informací o potravě a ostatních kočkách. Když se tedy kočka potuluje po svém teritoriu, zkoumá čichem především pachové značky na hranicích a jejich autory si rozřazuje podle pohlaví, hladiny hormonů a společenského postavení. 

Čich je pro kočky obzvlášť důležitý při hodnocení potravy. Když kočka onemocní a má ucpaný nos, může i zcela ztratit chuť k jídlu. Pokud tedy vaše kočička začne najednou zcela odmítat jídlo, vezměte ji raději k veterináři.

Kočka a chuť

Mnoho majitelů také přemýšlí o tom, jak kočky vnímají chuť. Když vaše kočička spokojeně hltá svou večeři, ve skutečnosti při tom tvrdě pracuje hned několik smyslů najednou. Kromě chuti totiž vyhodnocuje také vůni, teplotu, velikost a tvary potravy. Jak dobře vědí výrobci krmiv, kočkám na konzistenci a tvaru jídla záleží a dávají přednost konzervám s kousky, které jim připomínají jejich drobnou kořist. Granule zase musejí být křupavé jako hlodavčí kostičky. A pokud chcete kočičku opravdu potěšit, podávejte jídlo trochu ohřáté – jako čerstvě ulovenou a ještě teplou kořist.

A jestli vás zajímá, zda má vaše kočka chuťové pohárky, odpověď zní ano. V některých ohledech jsou podobné našim, v dalších se dost podstatně liší. Zatímco naše chuťové buňky dokážou rozlišovat chuť sladkou, kyselou, hořkou a umami, kočky sladkost nevnímají. Podle některých vědců je to proto, že kočka jako rozený lovec živící se převážně masem schopnost rozeznat cukr nepotřebuje. Pokud se vám zdá, že vaše kočička jeví zájem o sladkosti, nejspíš ji láká hlavně obsah tuku v nich. Odhalovat tuk v potravě jim totiž jde naopak skvěle! Velmi důležité jsou pro ně i receptory kyselé a hořké chuti, které je varují před jedovatou či jinak škodlivou potravou a předměty.

Kočka a hmat

Hmat je základním smyslem ve vývoji koťat a hlavním zdrojem vnímání náklonnosti už od narození. Kočky olizují svůj vlastní kožich i jedna druhou, tulí se k sobě a mazlení s člověkem dokáže i v dospělých kočkách znovu vyvolat kotěcí chování v podobě takzvaného mléčného kroku. Protože je každý chloupek na kočičím těle spojen s nervovým zakončením, je vaše kočička nesmírně citlivá na doteky a každým pohlazením stimulujete její nervový systém. 

Díky této inervaci slouží kočkám chlupy i jako receptory pro poznávání okolního světa. Totéž samozřejmě platí o vousech, které mají za úkol odhalit i tu nejmenší změnu okolního prostředí. Tato mimořádná citlivost dala dokonce vzniknout pověstem o tom, že kočky dokážou odhalit zemětřesení, skryté nemoci nebo i předvídat smrt! 

Vývoj smyslů u koťat

Z hlediska smyslů procházejí koťata několika vývojovými fázemi. Při narození jsou hluchá a slepá. Mezi 5. až 15. dnem života se jejich oči i uši otvírají a stávají se nepřetržitým zdrojem informací o ostatních kočkách, zvířatech a předmětech v jejich okolí.

Kolem dvou týdnů se koťata začínají orientovat podle zvuků a asi ve třetím týdnu života začnou sledovat i vizuální podněty. Po čtyřech týdnech se již pohybují a se svým okolím interagují – zatím ještě s nejasnými signály, protože své smysly dosud plně neovládají. Během několika dalších týdnů je však ovládnou stejně dokonale, jako všechny generace jejich kočičích předků.